04. 05. 2013

Výprava na Vítkův hrádek aneb dobývání Vítkova hrádku

Celou tuto výpravu si připravil bratr Luk. Sešli jsme se v 10.10 na nádraží jindřichohradecké úzkokolejky. V půl jedenácté jsme nastoupili do vlaku směr Nová Bystřice. Asi po dvaceti minutách jízdy úzkokolejkou jsme vystoupili v Malém Ratmírově.

Tam jsme dali klukům mapu, aby se zkusili zorientovat, pak jsme pozapínali batohy a dali se na cestu. Šli jsme po červené Jindřišským údolím, kolem Hanusuva Mlýnu a přes Dvoreček. Až jsme se s vypětím sil konečně vyškrabali na zříceninu Vítkova hrádku.

Kde jsme sundali batohy a patřičně se napili. Luk šel připravovat hru pro kluky a my jsme se dali do rozdělávání ohně, na kterém jsme si měli opéct vuřty či klobásky. Ale záhy jsme se rozdělili na dvě skupiny Qído, Týtý, Maty a Honza (Jans) tvořili tu první a já a Drak tu druhou, uspořádali jsme závod v tom, která skupinka rozdělá oheň dřív. Zvítězili jsme my, klukům to moc nešlo, ale na tom jistě ještě zapracují. Asi v poledne jsme si na ohni opekli oběd.

Po obědě jsme já, Koksík a Drak zůstali u ohně a kluci se pustili do první hry, měli dvě možnosti, buď hledat obrázky a z nich pak vyčíst další úkol a nebo složit zašifrovaný text, též se zněním dalšího úkolu. V tomto boji byla úspěšnější dvojice Maty a Jans, kteří zvládli obrazovou skládačku v úctyhodném čase. Poté jsme důkladně zalili ohniště, složili celty, zabalili batohy, udělali skupinovou fotku (v režimu .--./---/.-./-/.-././-// :)) a šli.

Přesunuli jsme se na svah pod zříceninou, tam měl Luk připravenou hlavní hru. S jejíž úkolem se kluci seznámili v první hře, a tedy Dobyjte Vítkův hrádek. Ve svahu bylo fáborky ohraničené pole, níže byl start a výše vlajka, znázorňující cíl. Za fáborky byly zuřiví obránci (Koksík, Luk, Drak a já) vyzbrojení třemi smrtícími (papírovými) koulemi. Dobyvatelé se museli bez úhony - bez zásahu dostat až k (hradní) vlajce, pokud byl někdo zasažen - vypadl. Několikrát jsme museli dobývání přerušit, jelikož se nedaleko od nás jezdili koňské závody a koně se museli při závodě plně soustředit :). Hrálo se několik kol a myslím si, že jsme se u toho všichni bohatě pobavili :)!

Po třetí hodině jsme sbalili fáborky, posbírali papírové koule, nasadili batohy a vydali se po červené mapové značce do Jindřiše. Zastavili jsme se u pramínku, kde jsme se osvěžili a nabrali síly. Taky jsme si zde zahráli městečko Palermo a udělali pár fotek.

Jak jsme se blížili k Jindřiši, objevil se jistý plán, a to přepadnout jednu chatu, na které přebýval Škarda. Takže jsme se vyzbrojili koulemi a přidali do tempa. Luk a já jsme se přiblížili zezadu a zbytek ze předu. Útok se zdařil a Škarda i Vlasta byli minimálně překvapeni :). Na chatě nám bylo nabídnuto pití, taky jsme si zkusili zálesáckou hru Kroužky a nebo třeba střelbu z praku, ale samozřejmě jsme si odpočinuli.

Kolem 17.15 jsme opět nasadili batohy a vyrazili do Hradce. Šli jsme zkratkou přes Šajbu. Jelikož náš trošku tlačil čas, přidali jsme na rychlosti.

Asi v 18.15 jsme byli na sídlišti Pod Kasárny, kde jsme se rozloučili s klukama a my šli ještě na chvilku do klubovny.

Organizátorem této výpravy jsem byl já. Jedním z důvodů, proč jsem tuto výpravu naplánoval, bylo, že měla sloužit jako úvod k nové celoroční hře Králové a rytíři, jež jsem s Pepkem, Drakem a Komárem přes zimu připravoval.

Sraz byl v 10:10 na nádraží úzkokolejky. V půl jedenácté jsem odjel spolu s Drakem, Pepekem a s jeho pejskem Tomem, Qídem, Matym, Týtým, novým členem Jansem a s Koksíkem přes Jindřiš a Blažejov do Malého Ratmírova, kde jsme vystoupili. Odtud jsme se vydali k Ratmírovskému rybníku. U výpusti jsme se napojili na červenou turistickou značku. Po několika metrech jsme se ocitli v údolí Hamerského potoka. Bylo tam nádherně.

Asi po hodině cesty lesní stezkou a u obce Dvoreček po silnici jsme dorazili ke zřícenině Vítkova hrádku. Poté, co jsme došli k ruinám bývalého opevnění a budov, odložili jsme se batohy a já šel připravovat hry, kluci měli za úkol rozdělat oheň. Nováčkům se příliš nedařilo, a tak se museli o oheň postarat Pepek a Drak. Zanedlouho jsme si již opékali buřty.

Když byli všichni najezení, seběhl jsem s mladšími kluky k cestě, kterou jsme přišli. Zde měli za úkol hledat obrázky nebo zprávu, podle nichž zjistí, co budou dělat ve hře druhé (dobývání Vítkova hrádku). Zvítězil Maty a Jans. Poté co jsme se vrátili nahoru, uhasili jsme oheň a přesunuli se o několik desítek metrů, kde jsme si zahráli druhou hru. Kluci měli za úkol co nejrychleji vyběhnout po vytyčeném území k signalizační vlaječce. Aby to neměli tak jednoduché, byli pod neustálou palbou obránců (já, Pepek, Drak a Koksík), jež po nich házeli papírové koule, jestliže byl útočník zasažen, vypadl. Dobývalo se celkem čtyřikrát. Tentokrát zvítězil Týtý. Hra se klukům i nám obráncům velmi líbila. Celé dobývání bylo zpestřeno neplánovanými průjezdy kavalerie – nedaleko od nás se běhaly koňské závody.

Okolo třetí hodiny jsme vše sbalili a vydali se JIndřišským údolím po proudu Hamerského potoka. Okolo čtvrté hodiny jsme došli k prameni, kde jsme si odpočinuli a někteří se občerstvili. Zahráli jsme si také hru Městečko Palermo.

Po několika minutách jsme se ocitli u konce údolí. Tam jsme navštívili Zdeňka Škardu, který právě byl na své chatě. Pobyli jsme u něj asi hodinu. Zdeněk nám ukázal hru s indiánskými kroužky, jež se hází na kůl zabodnutý v zemi, a také nám umožnil zastřílet si z praku. Po čtvrt na šest jsme se rychlou chůzí vydali přes obec Jindřiš a městský les Šajba do Jindřichova Hradce.

Myslím si, že se výprava zdařila a to i díky nakonec krásnému počasí.

Účast: Koksík, Luk, Drak, Pepek + Tom, Qído, Maty, Týtý a Jans

Pepek, Luk