03. 05. 2014

Výprava do Lovětína

Dnešní výprava se nesla v duchu dlouhodobé hry s názvěm Stavba železnice, která se odehrává v době druhé poloviny 18. století. Stavební společnosti Union Express (Qído, Maty, Gogo Rosťa) a Rail Company (Kuba, Jans, Pady, Story) soupeří o to, kdo dříve postaví železnici z New Yorku vedoucí Velké prérie či pohoří Kordillieryž do San Francisca a tím spojí z pohledu dopravního východ a západ USA. Všera na schůzce obě společnosti obdržely mapu, ve které byl znázorněn další úsek plánované železnice, a byl jim dán úkol, aby se touto cestou vydali a zjistili, zda něco ve stavbě nebrání. Mělo se tak stát dnes.

Sraz byl v sedm hodin na nádraží naší jindřichohradecké úzkokolejky, sešlo se nás tam 10. Okolo čtvrt na osm jsme nastoupili do vlaku mířícího k Obratani. Vystoupili jsme asi po desti minutách a to na zastávce Lovětín. Společně jsme se vyfotili, stavební společnosti podle mapy určili cestu a vyrazili. První dva kilometry jsme šli po zeleném turistickém značení a to zprvu po silnici, později po polních cestách,jež nás zavedly do lesů mezi Horním Skrýchovem a Kostelní Radouní. Došli jsme k asfaltové cestě, po kterou bylo v plánu pokračovat až do již zmíněného Skrýchova. Avšak před tím, než se tak stalo, stavební společnosti stanuli před úkolem přejít hluboký potok, který jim bránil v cestě. Provedení vypadalo takto: každý musel přejít přes padlý strom ležící podél cesty s co nejmenším počtem šlápnutí mimo kmen. Pokud si dobře vzpomínám, všem se to podařilo na 100 procent, a tak obě skupiny dostali poukázku na 200 dolarů.

Na cestu jsme se opět vydali okolo půl deváté. Další úkol na stavební společnosti čekal u železniční zastávky Dolní Radouň. Zde si kluci nasbírali 5 smrkových a 5 borových šišek a posléze je házeli na terče s vyobrazením zajíce, jelena a ptáka. Na tomto lovu byla úspěšnější Rail Company – získala 200 dolarů, Union Express pouze 100.

Asi po kilometru jsme se najedli a nabrali síli na odpočívadle. Třetí úkol probíhal už v blízkosti Horního Skrýchova. Jeden ze členů společnosti se zranil, ostatní ho museli dopravit asi k šedesát metrů vzdálenému fáborku. Suveréně lepší byla skupina Gogo, Maty a Rosťa a proto dostali poukázku na 200 dolarů, Story, Jans a Pady úkol ani nedokončili.

Z Horního Skrýchova jsme pokračovali do Dolního Skrýchova, avšak ne posilnici, ale po pěšině podél řeky Nežárky. V těchto končinách také kluky čekal poslední z úkolů. V blízkosti se nacházel tábor banditů, společnosti se měli na toto místo vydat a zapamatovat si co nejvíce podezřelých věcí v okolí táboření. Po třech minutách se všichni vrátili a zdělili nám, co našli a zapamatovali si. Přesně nevím, která společnost vyhrála, ale bylo to velmi těsné. Poté, jsme klukům ukázali, co se všechno v tábořišti nacházelo. Byl to pohozený nůž, hrneček, žutora, šátek, fáborek, skrýš, ohniště, smrková větev pod větvemi lísky, květina vyrůstající z pařezu, vyhrabané lupení.

V Dolním Skrýchově jsme překročili Nežárku a vydali se po cyklostezce do Jindřichova Hradce k naší klubovně, kam jsme přišli okolo půl druhé. U klubovny jsme si rozdělali oheň a naobědvali se. Po jídle přišel Johny Cube (postava ze hry Stavba železnice), který stavebním společnostem proplatil poukázky získané během cesty, následně si kluci za získané dolary postavili další úseky své železnice. Potom jsme si zahráli Městečko Palermo, při kterém jsme se velmi nasmáli, legrační byly především slovní přestřelky mezy obviněnými a těmi, kdo je označili za mafiány.

Ve tři čtvrtě na pět jsme se pustili do ůklidu, výprava byla ukončena v pět hodin.

Výprava se mi velmi líbila, přispělo tomu i navzdory předpovědi relativně dobré počasí.

Účast: Luk, Pepek, Drak, Kecal, Maty, Jans, Pady, Gogo, Rosťa, Story

Luk