Historie

 
      nic
Skautský znak
nic
Historie Dvojky
Současná Dvojka
Kronika výprav
Fort David
Základna Olšany
Vzkazník
Fotoalbum
Pokec
Roveri
Pár odkazů
Pár odkazů
Kontakt na nás
 

Druhý oddíl byl založen v poválečných letech, v roce 1945, tehdy ho vedl br. Karel Hirš a později br. Jaroslav Bubla. Tehdejší 2. oddíl měl nejsilnější členskou základnu v Jindřichově Hradci. Kádr oddílu tvořily družiny starších junáků, 14 - 16-ti letých, Rackové za vedení br. Kálala, Ostřížů za vedení br. Kaliny a tři družiny mladších junáků, Lišek, Jestřábů a speciální družina Bobrů, kde se sdružovali bratři, kteří již prakticky odrostli kraťasům. V oddíle se jim však líbilo a tak pracovali pro Junácké hnutí jako pomocníci na táborech vlčat, a dokonce se půjčovali jiným oddílům, převážně pražským, které pořádaly tábory na hradeckém okrese. 2. oddíl vyvíjel bohatou činnost a byl ve své době hlavním dodavatelem oblastního družstva pro celostátní Svojsíkův závod zdatnosti. Největším úspěchem družstva bylo druhé místo v tomto závodě v r. 1947 v Praze.

V témže roce se oddíl zúčastnil jako pomocný oddíl oblastní lesní školy na Kačležském rybníku. Roku 1945 a 1946 byl platným účastníkem pracovních táborů v Číměři a na Romavě, roku 1948 pracovního tábora v Přední Výtoni na Šumavě, kde získal diplom ministra zemědělství.

V roce 1949 dochází k nesmyslné násilné likvidaci Junáka a tím i 2. oddílu. Potud z paměti člena 2. oddílu a mého pozdějšího vůdce br. Peříčka. Dál bych již navázal jako pamětník a účastník skautského hnutí.

V roce 1968 byl opět vzkříšen skauting a tím i opět éra 2. oddílu. Po obnovení vede oddíl br. Tománek, náčelník okresní rady, bývalý člen 3. oddílu a absolvent Lesní školy na Kačležském rybníku. Bratr Tom za těžkých podmínek organizuje oddíl do třech družin. Po odchodu chlapců, kterým byla skautská idea cizí, přeorganizoval oddíl do dvou družin Kamzíků a Lišek.

Po roční existenci se zúčastňuje oddíl prvního společného tábora na rybníce Dřevo v Horní Pěně, kde táboří také 1. oddíl junáků a 1. smečka vlčat.

Po skončení tábora přebírá vedení oddílu br. Ladislav Šimek - Peříčko, bývalý družinový a oddílový rádce, za bratra Toma. Ten se věnuje náročné funkci předsedy okresní rady. Potud, kam sahá má paměť, začíná to pravé dobrodružství dětství, kterého jsem měl tu čest se účastnit a něž nikdy nezapomenu. Zde jsem pochopi smysl kamarádství, přátelství a kolektivu.

Bratr Peříčko nám byl všem vzorem a díky němu se oddíl rozrost o jednu družinu, a to Tygrů. Následovala jedna akce a výprava za druhou, soutěživost a boj o oddílové placky byla bezmezná. Měsíce plynuly a byl tu další tábor na Kačležském rybníce. Další zážitky na celý život. Avšak osud a hlavně poměry a politické zřízení tomu chtěly jinak. V říjnu roku 1970 byl Junák opět zrušen. Kdo mohl tušit, že na dlouhých 20 let bude umlčena skautská idea, která zanechal v nás do dob normalizace to krásné, na co se nezapomíná.

2. oddíl ukončil svou činnost, zachránili jsme jen pár nejcennějších věcí: placky, diplomy, kroniku, totem. Ostatní uzmula nástupnická organizace Pionýra. Někteří vedoucí oddílu zapomněli na svůj skautský slib a podvolili se nátlaku režimu a snažili se převést oddíly pod hlavičku Pionýra. Ale systém a výchova měla daleko od skautských ideí.

Tímto rokem skončila i historie 2. oddílu. Jako zástupce rádce družiny Lišek jsem uzavřel i svou soukromou kroniku a tím i jednu etapu svého života. Na dlouhých 20 let.

Léta plynula, prach pokrýval placky a kroniku, fotografie pomalu žloutly, můj slibový odznak však dřímal ve své skrýši. Kdykoliv jsem si za těch dlouhých 20 let připomněl pohledem své dětství, vždy mě zahřály vzpomínky a zážitky. Mocipáni utvrzovali svou moc, vymývání mozků v pionýrských organizacích s SSM bylo jejich mocnou zbraní pro myšlení mládeže. Avšak jak říkával bratr Peříčko: "Když duní hloupost, uniká rozum. Jestliže však dunění zesílí do té míry, jako by už hřměla katastrofa, stává se hlas rozumu opět slyšitelným, byť je jakkoli slabý".

Konce 80-tých let hlas rozumu zesílil a po listopadovém sametovém podvodu skončila éra 20-ti let vzpomínání.

Započala nová etapa skautingu v plné síle i zde v Jindřichově Hradci. V sychravých listopadových dnech jsem se sešel na mítinku s br. Bidlem - Ottou Pačinkem a při pohledu na sebe bylo jasné, že je to tu a jdeme do toho.

A tím začala má další životní etapa, ale nejen moje, ale i znovuobnoveného 2. oddílu. Nemohu zapomenout na vydatnou pomoc při rozjezdu oddílu, z kterého jsem zůstal při obnově sám, br. Peříčka, dále velkou pomocí a oporou mi byl br. Lišák - Petr Vlach, Bob - David Regentík a Šak - Jaroslav Štercl, tito mladí muži, ošlehaní foglarovskými myšlenkami a svou trampskou činností mi moc pomohli při rozjezdu 2. oddílu. Ještě jednou dík!

DVOJKA měla v samém začátku kolem 36 členů, tři silné družiny tvořily základ všem dnům následujícím. První celostřediskový tábor se konal v roce 1990 na Blatech. Následovaly oddílové a družinové výpravy, další tři tábory na tábořišti v Bednárečku a poté tři tábory na novém tábořišti Smrčka, kde proběhly tábory i v období povodní. V této době existují v oddíle dvě družiny: Mývalové a Jestřábi, jejichž rádci byli bratři Venca a Kecal. Po táborech na Smrčce jsme tábořili 2 roky na Olšanech, v blízkosti naší střediskové základny. Tábor v roce 2003 proběhl na tábořišti Buková v České Kanadě. Tábor v roce 2004 byl putovní (Olšany - Heřmaneč - Buková), v roce 2005 jsme tábořili opět na Bukové a v roce 2006 proběhl 1.tábor na našem novém krásném tábořišti Fort David u obce Sedlo - nedaleko Číměře v České Kanadě. V současnosti chodí do DVOJKY 16 členů a existuje jedna družina Mývalů. Současným vůdcem Dvojky je bratr Martin Mošner (Pepek) a již více než deset let táboříme v České Kanadě na tábořišti Fort David - více sekce Současná DVOJKA - oddílové akce... Oddíl žil, oddíl dále žije a bude žít.

Strůča - Miroslav Stručovský, Venca - Václav Šojdel

Převzato z almanachu k 85. výročí založení skautingu v Jindřichově Hradci - Pod junáckou vlajkou s laskavýám svolením br. Strůči

 
Počet přístupů: 2222/21 nic webmaster & designer Koksik