02. 03. 2013

Expedice Homole

Tato výprava už je čtvrtým pochodem, kterého se zúčastňují nejenom členové oddílu, ale i jejich rodiče a ostatní přátelé oddílu. Letos bylo účastníků jedenáct, dvojkaři byli čtyři, já, Drak, Pepek a Venca. Sešli jsme se na vlakovém nádraží, a to již v půl šesté. V 5:40 přijel na nádraží náš vlak, nastoupili jsme a odjeli přes Veselí nad Lužnicí, kde jsme přestoupili, do města Tábor. Cesta trvala několik asi tři čtvrtě hodiny. Poté, co jsme vystoupili, vydali jsme se na východ přes Záluží do vesnice Smyslov. Ve Smyslově jsme se napojili na modrou turistickou značku a také se trochu občerstvili. Modrá značka nás zavedla až k cíli naší cesty ; k vrchu Homole, jež má nadmořskou výšku 661m. Na Homoli jsme si chvíli odpočinuli, jelikož poslední kilometry byly trochu příkřejší. Od Homole jsme se vydali chvíli po žluté, pak po lesní neznačené lesní cestě, na které to docela klouzalo, a tak se naše putování neobešlo bez pádů. Po několika kilometrech jsme si rozdělali oheň a naobědvali se. Poté, co jsme zamaskovali ohniště, vydali jsme se do Hartvíkova, odkud jsme pokračovali po zelené turistické značce. Prošli jsme obcemi Malešín, Blatiny a Kozlov. V Kozlově jsme se opět odpojili od turistického značení a vydali se na jih přes Hrobskou Zahrádku do Obrataně na nádraží, kde jsme počkali na příjezd úzkokolejky, jež nás dovezla zpátky do Jindřichova Hradce. Cesta trvala přes dvě hodiny, a to také proto, že v Kamenici nad Lipou byl náš vlak na půl hodinu zastaven. Někteří toho využili a došli se občerstvit do nedaleké restaurace. Na jindřichohradeckém nádraží jsme stanuli okolo tři čtvrtě na šest. Celkově jsme ušli něco přes 28 kilometrů krásnou zasněženou krajinou. Myslím si, že se výprava velmi povedla.

Letos nás čekal již 4. ročník naší tradiční zimní expedice. Této expedice se zúčastňují nejenom členové, ale i rodiče přátelé oddílu. Po cestách na Roštejn , Choustník a Pacovu horu , jsme se letos vypravili na vrch Homole nedaleko Tábora.

Sraz byl na vlakovém nádraží (již) v 5:30. V 5:40 přijel náš vlak, kterým jsme se dostali do Veselí nad Lužnicí, tam jsme přestoupili a pokračovali až do Tábora. Na táborském nádraží jsme zformovali útvar a vyrazili přes Záluží do Smyslova. Ve Smyslově jsme se napojili na modrou turistickou značku, po které jsme pokračovali přes Dobronice u Chýnova. asi po 10-ti kilometrech jsme stanuli na rozcestí pod Homolí&. Odkud jsme se (doslova) vyškrábali na samotný vrch. Na Homoli jsme se pokochali výhledem na Táborsko a udělali pár skupinových fotek.

Pak jsme se dali na cestu, šli jsme zatím po žluté, ale zanedlouho po neznačené lesní cestě. V lese to poměrně klouzalo a my spíše jeli než šli a tak jsme se chvíli bavili uzavíráním sázek o pořadí pádů. Po několika kilometrech bruslení jsme našli ideální místo a rozdělali oheň, na kterém jsme si opekli vuřty a klobásky. Po obědě jsme důkladně uhasili oheň a pokračovali po bruslařské dráze. Zanedlouho jsme došli do Hartvíkova, kde jsme se napojili na tentokrát zelenou značku, ta se nám sice trochu schovávala, ale i s tím jsme si poradili. Po zelené jsme za krásného slunného počasí pokračovali přes obce Malešín, Blatiny až do Kozlova. Tam jsme opět sešli z dosavadní turistické značky a vydali se lesem. Tento úsek byl podle mého názoru nejnáročnější, jednak byl stále do kopce a všudypřítomný hluboký sníh nám také sil rozhodně nedodal. Ale nakonec jsme se dostali na silnici, kterou jsme pokračovali do Hrobské Zahrádky a odtud pak do Obrataně na nádraží.

Na obrataňském nádraží jsme nekompromisně zabrali téměř všechny lavičky a setrvali na nich až do příjezdu úzkokolejky (16:11), která nás dopraví zpět do Jindřichova Hradce. Úzkokolejka stavěla asi na 25 minut v Kamenici nad Lipou, což někteří z nás využili k občerstvení v nedaleké restauraci.

Do Hradce jsme přijeli 18:03. Po rozloučení a popřání si příjemného nedělního vstávání jme se rozešli do svých domovů.

Letošní trasa měla 28 km

Účast: Venca, Luk, Pepek, Drak, Bláhovi, Kostkovi, Vlasta Škardů, Pepa Pivec

Luk, Pepek