26. - 28. 04. 2013

Rádcovský kurz PRAK - zápis z prvního víkendu

Pátek (26.4. 2013)

Sešli jsme se v pátek po 13. hodině na jindřichohradeckém nádraží, chyběl jen Komár, který bohužel onemocněl.

Hned jak nám Nikkina koupila lístky, přesunuli jsme se na nástupiště, kam za nedlouho přijel náš vlak. S menším i větším vynaložením sil jsme i s bágly nastoupili do vlaku, kde jsme i přes Lukovu /dez/orientaci našli volná místa. Cesta byla dlouhá, věnovali jsme se klábosení, jídlu, opakovaní znalostí a věstění - co nás (asi) .?.

V 16.36 jsme dorazili do Brna, tam jsme se pustili do hledání našeho dalšího spoje, to se nám zprvu moc nedařilo, ale nakonec jsme ono 4. nástupiště a 6. kolej objevili. Vlak odjížděl v16.52. Cestou vlakem jsme se trošku pekli, jednak jsme stáli u dveří a jednak byl celý den hic.

Ale kolem čtvrt na šest jsme byli v České, kde jsme našli dřevěnou sochu (jak stálo na zašifrované pozvánce) a u ní mapu s vyznačeným místem. Mapku jsme zkoukli, ukryli zpět a vyrazili s Lukem v čele. Šli jsme po lesní cestě, asi po půl hodince jsme si kousek před zatáčkou dali pauzu na pití. Když jsme pak vyšli ze zatáčky, stanuli jsme před základnou.

Před budovou nás přivítal Tomáš společně s ostatními. Nahoře v základně byly dva pokoje, do nichž jsme se

rozdělili podle kmenů - dívčí a chlapecký.

Ve 20.00 byl slavnostní nástup, samozřejmě v krojích, zahájili jsme tak I.víkend našeho PRAKu. Také jsme byli rozděleni do družinek po třech.

Pak jsme se převlékli z krojů a šli opět ven před základnu, tam jsme hráli převážně seznamovací hry jako Já jsem… a hledám číslo…, řazení na lavičkách podle věku, výšky, délky vlasů nebo třeba Uličku důvěry (probíhání mezi rukama nataženýma až do posledního okamžiku). Jelikož se rychle stmívalo přesunuli jsme se dovnitř, do jídelny. Zde jsme si zahráli 6. smysl, Kdo chybí ? a Obouvaní, kde jsme trošku omámili obouvajícího onou smyslnou vůní bot.

Po 22.00 hodině jsme se přesunuli ven k ohništi, kde Lukáš dopoledne připravil oheň. Po zažehnutí nám Tomáš a Rian názorně ukázali, jak se nemá mluvit (Rianův jediný (univerzální) zdravotnický nástroj - izolepa !) a pak jak se má mluvit před družinou. Následně jsme si s kytarou zapěli pár písní.

Kolem 23.15 jsme vypucovali zuby a zavrtali se do spacáků.

Sobota (27.4. 2013)

Ráno v 7.00 byl budíček, o který se postarala Merci s kytarou. Následovala rozcvička pro světlušky a vlčata ve věku 7-9 let, kterou vedla Merci. Při rozcvičce jsme byli housenkou, měli jsme na nohou Sedmimílové boty nebo se z nás stali trpaslíci.

Po ranní hygieně byla snídaně složená z našich buchet k tomu určených a čaje. Jelikož jsme toho moc nesnědli, zazněla z řad instruktorského teamu vizionářská věta: Buchty vás/nás budou pronásledovat celý víkend!

V osm byl ranní nástup, při němž vlajková četa za zpěvu hymny Skauta ABS vztyčila státní vlajku. Dále jsme se dozvěděli něco o dnešním programu.

Po nástupu jsme se shromáždili v jídelně, kam nám Rian přivedl dnešní návštěvu - Simonu Němcovou. Simona je od narození nevidomá. Nejprve nám o sobě něco řekla ona a pak jsme si s ní popovídali třeba i o jejím působení v turisticko-skautském oddíle, sportu, škole, nebo třeba o hudbě. Samozřejmě jsme se i patřičně zasmáli jejím báječným historkám, je až neuvěřitelné, jak si ze svého hendikepu umí dělat srandu, klobouk dolů!

Když jsme vyčerpali všechny dotazy, rozloučili jsme se Simonou. Následovala Lukášova přednáška o naší organizaci, jejím členění, vedení atd. Vše jsme si zapsali. Pak jsme se přesunuli ven, kde jsme si zahráli Bukuhu. U čehož jsme se slušně protáhli i řádně dezorientovali (zasvěcení vědí).

Asi v 11.00 jsme měli další přednášku, tentokrát s Melli. Mluvili jsme o družinovce, jak by měla vypadat, jaký zvolit program, a čeho se raději vyvarovat. Též jsme si zahráli hru vhodnou na první schůzky Pif paf Lu . Na závěr nám Melli zadala práci do družinek, a to vymyslet vzorovou družinovou schůzku. Každá družinka měla přidělené téma a věkovou kategorii (vlčata, světlušky, skauti, skautky). Naše družinka (já, Sim a Žuby - pracovní název ŽUPS) měla téma slavnostní ohně a vaření na ohni; a připadli na nás vlčata ve věku 10-12 let. Vrhli jsme se tedy do práce.

Ve 13.00 byl oběd - oblíbené hadače. A aby to byli opravdové hadače, přivezl nám Rian klapky na oči, jež jsme si samozřejmě museli nandat. Takže jsme odevzdali ešusy a netrpělivě čekali, co nám přinesou. S chutí a nevědomím jsme se pustili do jídla. Musím říct, že i když jsem hadače neviděl, byli výborné .--- /. /-.. /.. /-. /. /-.-. /-. /-.-- //--. /..- /.-.. /.- / /// .

Polední klid jsme strávili přípravou vzorových družinovek. Kolem 14. Hodiny jsme se přesunuli před základnu, kde jsme se chopili Riana, i přes jeho značnou nevůli, a chtěli jsme ho hodit do nedalekého bazénku, který už po tři roky nezměnil barvu ani obsah (Rian měl narozeniny). Ale podle plánu jsme na něho chrstli jen kýbl s vodou a taky mu předali dort z tiramisu. Pak jsme odevzdali hotové projekty.

Když se Rian převlékl, pustil se do vysvětlování další hry s názvem Válka pohádek, s postavami Hloupý Honza, Čarodějnice, Drak, Sněhurka a Trpaslík/ci. Poté, co jsme někteří více někteří méně pochopili poměrně složitá pravidla, odebrali jsme do lesa za základnu a dali se do hry. Já byl ve družstvu s Majklem, Niniel, Beruš a Jenis.

Po svačině pro nás měl přednášku Tomáš a to na téma rádce a družina, jež zakončil poutavým příběhem - tak rychle jsem ještě nikdy nikoho neviděl číst.

Ještě před večeří jsme si mohli vyzkoušet brýle s různými očními vadami, to byla docela sranda, třeba takové obouvání. K večeři jsme měli opět hadače, ale jelikož jsme na ně tentokrát viděli, mohu říci, že šlo o výborné špízy.

Po večeři nám Tomáš představil další hru Dostihy. U kterých jsme se pořádně zapotili, ještě teď necítím nohy a též jsme si pořádně zafandili, o hlasivkách radši ani nemluvě . Nakonec nejvíce dolarů získala naše družinka Žups, a to jsme zhruba za polovinou hry měli celých 10 $ (skončili jsme s 1751$).

Když koně doběhli všechny dostihy, přesunuli jsme se do jídelny, kde jsme shrnuli uplynulý víkend. Po 23. Hodině jsme si vyčistili zuby a uložili se ke spánku.

Neděle (28.4. 2013)

V půlnoci nás probudil a zaklel jistý čaroděj v zeleninu - asi květák, a my se museli jít vysvobodit třemi úkoly, na což třeba Andyša ze spacáku zareagovala asi takto: A to nemůžem bejt květák?. Abychom se tedy vysvobodili, přesunuli jsme se do jídelny. První úkol spočíval v uhodnutí, jakou pohádkovou postavu představujeme, tedy máme přišpendlenou na zádech. Další úkol spočíval v jezení chleba v družinkách na čas. A poslední úkol jsme plnili též v družince, měli jsme se naučit na zpaměť několik textů z pohádek a ty pak říci vedoucím, texty byly rozmístěny po základně. Kdo měl hotovo, vysvobodil se a mohl tak jít definitivně spát, což bylo přibližně kolem jedné.

V 7 hodin nás Rian vzbudil a hned jsme začali s rozcvičkou ve spacáku (kroutíme očima). Po ranní hygieně byla snídaně, nám klukům málem naservírovali guláš, ale nakonec jsme měli obložené chleby jako všichni.

Po ranním nástupu jsme šli balit a uklízet základnu, taky jsme dostali na cestu svačiny - namazané chleby, my kluci ještě navíc do igelitového pytlíku guláš. Když bylo vše ok, pustili jsme se do ukázky vybraných pasáží z družinovek, které jsme včera připravovali. Světlušky, vlčata, skauty a skautky zastoupili instruktoři. Solidně jsme se u toho pobavili, zmíním třeba Melli jako náctiletou skautku, kterou si přímo ze schůzky odvedl její kluk (Lukáš). Myslím, že i přes nevyzpytatelné chování našich svěřenců nám to celkem šlo.

Celý I.víkend PRAKu jsme zakončili slavnostním nástupem.

A pak jelikož nám za chvíli jel vlak, nasadili jsme bágly a vydali se svižným tempem na zastávku Česká. Tam jsme společně nasedli do vlaku směr Brno. Ale na brněnském nádraží jsme se rozdělili.

My jsme si koupili něco k pití a jídlu (i 007 v růžové vestičce) a jali se hledat naše další nástupiště. To nám šlo podstatně lépe. V 11.20 nám jel vlak do Hradce. Cestu jsme strávili odpočinkem a spánkem, až na Luka, který za pomoci brožury věštil počasí.

V Jindřicháči jsme byli ve 14.41, rozloučili jsme se a každý jsme šli nejdřív stejnou a pak svou cestou.

Účast: účast za Středisko Pětilisté růže: Luk, Pepek, Anda, Nikola

Pepek