04. - 14. 07. 2013

Letní tábor Fort David 2013

Nepokoje v Zemích skandijských

Letošní předtábor

Luk, Drak a já jsme na tábořišti byli již od pondělí, ovšem Drak nás opustil už v úterý kvůli zdravotním problémům. Na tomto předtáboře jsme připravovali tábořiště a věnovali se s tím souvisejícím pracem, samozřejmě jsme si i řádně odpočinuli.

1.den

čtvrtek (4.7.)

Po 8. hodině přijela většina táborníků, které jsme hned zabydleli a provedli po tábořišti. Ale pak jsme se dali do práce: já s klukama jsme se vrhli na shrabání cest, Luk ukotvil nástěnky a Koksík připravoval kuchyni. Kolem poledne byl oběd, kluci poobědvali své domácí zásoby a pro nás Koksík uvařil extra polévku a extra těstoviny.

Odpoledne jsme se Štěpánem stavěli bungalov, přestože zprvu měl větší náklon než šikmá věž v Pise, myslím si, že nám to celkem šlo. Když měli Koksík a Venca postaven svůj základní stan, připravovali jsme dřevo do kuchyně. Po večeři jsme douklidili tábořiště a ustlali si. Po hygieně se kluci zavrtali do spacáků a my ještě něco řešili k programu, také přijel Venca.

2.den

pátek (5.7.)

Dnes byl denní rádce a služba do kuchyně bratr Luk. Po budíčku (7:30) následovala rozcvička a ranní hygiena, pak jsme si patřičně uklidili stany před přísným bodováním a vrhli se na snídani. Tábor jsme zahájili slavnostním nástupem, při kterém jsme vztyčili státní vlajku a vůdce tábora Koksík zasekl sekerku práce, a tak započal veškeré táborové práce. Též jsme si řekli několik vět k samotnému průběhu tábora.

Ale pak už nás čekala 1.etapa letošní celotáborovky a názvem Nepokoje v Zemích skandijských, tato počáteční etapa nesla název Rytířská heraldika, každý rytíř si nejprve musí vyrobit plášť a měšec s vlastními erbem, než bude moci pokračovat v osvobozování Skandie ze spárů Barbarů. Když byli pláště a měšce hotovy, odměnil rytíře královskými tolary sám vévoda Lukas z Blahenburgu. Nejlépe si vedl Pady udatný z Blažejova.

Po obědě a poledním klidu jsme se šli vykoupat. Když jsme se vrátili, byl už v táboře Kyblin, který nás přijel navštívit. Pak jsme se vrhli na přípravu zahajovacího ohně, ve které jsme pokračovali i po večeři. Také přijel bratr Kecal.

Ve 21.30 ohnivec Luk zažehl slavnostní zahajovací oheň, u kterého zaznělo už jen něco málo k letošnímu táboru. Také vedoucí včetně Kyblina a Kecala vytáhli kytary a pustili se do hraní a zpěvu. Sešlo se celkem 5 kytar a jedno ukulele.

3.den

sobota (6.7.)

Dneska jsem úlohu denního rádce zastával já. Po rozcvičce, ranní hygieně, úklidu stanů byla snídaně. Dopolední program jsme věnovali historii skautingu v obrazech. Mezitím, co my jsme si povídali o B. Powellovi, E. T. Seatonovi a A. B. Svojsíkovi, vedoucí se dali do přípravy konstrukce na indiánskou saunu - initipku. Také jsme si zahráli několik her (zajatec). A ještě před obědem jsme si z březové kůry vyrobili jmenovky na stany.

O poledňáku jsme s Lukem šli připravit 2. etapu s názvem Skandijská pokladnice. Když ustala bouřka, svolali jsme rytíře oblečené do plášťů. Dnes za nimi přišel vévoda Lukas z Blahenburgu, aby jim zadal nový úkol: Skandie nemá peníze na to, aby mohla postavit vojsko, které by se Barbarům postavilo, a proto skandijští zlatokopové hledají novou zlatou žílu, za kterou by se mohlo vojsko pořídit. Jejich práce je však pomalá, a tak jim musí pomoct několik rytířů. I po této etapě byli rytíři zaslouženě odměněni. Zlatou žílu nalezl a tak v dnešní etapě zvítězil Liška IX. (Týtý). Po vyhodnocení jsme se šli k rybníku řádně vyčvachtat, dnes i s naším oddílovým člunem.

K večeři byly topinky, já a Luk jsme dostali topinky Sedelské, ty prorostlé česnekem. Po večeři bylo osobní volno. Pak Bank of Fort David a Táborové kostky a po hygieně jsme šli spát. Dnes už jsme hlídali, včetně vodoucích.

4.den

neděle (7.7.)

Dnes byl denní rádce bratr Pady. Po rozcvičce, ranní hygieně a úklidu stanů byla snídaně. Pak jsme se věnovali skautskému zákonu a významu jednotlivých bodů. Po svačině jsme se vypravili do lesa. Tam jsme kluky naučili pískanou a Pady zde přemohl nejedno křoví. Také jsme posbírali pár lišek a borůvek.

Po poledním klidu odjel bratr Kecal a my se šli sbalit na dnešní přenocování v přírodě mimo tábor. Taky nás navštívili Sněhulák a Pařez, následně přijel (i) Komár. Po, sváče, kterou upekla Komárova babička, jsme Luk, já a kluci vyrazili na zmiňované přespání, jen Komár zůstal, aby mohl (musel) hlídat.

Asi po hodince cesty jsme i přes značný výškový rozdíl našli vhodné místo na přenocování pod vysílačem na Bídě. Nejprve jsme rozdělali oheň, pak Luk uvařil čaj a my postavili stany. Když bylo vše připraveno, povečeřeli jsme opečené rohlíky s paštikou. Jakmile nám slehlo, vydali se kluci v čele s Lukem na vědeckou expedici. Když se vrátili plni nových objevů, naučili jsme Padyho prší a potom jsme si jej všichni zahráli. V průběhu hry, nás našli vedoucí, kteří nám přinesli další teplý čaj. Hledali nás a dovolávali se nám asi hodinu, ale já jsem nic neslyšel a to jsem měl telefon stále u sebe. Tak mi Koksík zkusil zavolat, když stál vedle mě, Koksíkův telefon zvonil, ale můj ani ťuk. Ale když jsem volal já jemu, bylo vše v pořádku. Tak jsme vyřešili onu záhadu, vysílač nějak rušil spojení.

Poté, co se vedoucí vrátili zpět do tábora, dali jsme si imunní nektarinku a šli do hajan.

5.den

pondělí (8.7.)

Dnes jsme vstali už v 6.30, sbalili jsme batohy, stany a zamaskovali ohniště a kolem 7.45 jsme vyrazili do tábora, teď už přímo.

Dneska byl denním rádcem bratr Qído, který přijel včera večer, když jsme byli na přespání. V táboře jsme se vybalili a pak se vrhli na snídani. Dopoledne jsme si zopakovali morseovku. Pak proběhla 3. etapa Město Ellnesburg. Důležité město Ellnesburg oblehli Barbaři. Královští rytíři mohou díky nově objevené zlaté žíle postavit armádu, vystavět zbořené opevnění a budovy a město ubránit, avšak nejprve musí najít na mapě okolí Ellnesburgu zdatné kováře, kteří by pro armádu vytvořili zbraně. V této etapě zvítězili shodně Pady udatný z Blažejova a Liška IX. (Týtý), každý získal 6 tolarů.

K obědu jsme měli Sedelské puky. Po poledňáku jsme odnesli potřebné věci na initipku a nakonec i samotnou konstrukci na (naší) plážičku. K našemu údivu to konstrukce i my vydržela. Pak jsme se dali do přípravy sauny.

Rozdělali jsme oheň a dali nahřívat kameny. Poté jsme ukotvili konstrukci, uvnitř připravili otvor na rozžhavené kameny a nakonec celou konstrukci pečlivě obalili plachtou, dekami a celtami. Když byly patřičně rozžhaveny kameny, voda a bylinky připraveny, mohli jsme se saunovat.

Poté, co jsme vše uklidili, šli jsme do tábora na večeři. Večer nás navštívil Žabák s přítelkyní. Po výborné večeři a osobním volnu jsme šli signalizovat, u čehož jsme se patřičně pobavili.

V táboře pak byla Banka a Táborové kostky. Po hygieně jsme šli spát.

6.den

úterý (9.7.)

Dnes byl denním rádcem bratr Maty. Po rozcvičce, ranní hygieně a úklidu stanů byla snídaně. Dneska nás čekal celodenní výlet do Horní pěny, takže jsme se šli hned po snídani sbalit. V 9.00 jsme se dali na cestu, v táboře zůstal jen Štěpán a Koksík, kterému nebylo dobře.

Šli jsme přes Sedlo a pak kolem Sedlokrav až k rozcestí U Nové Vsi, tam jsme si dali malou přestávku a Maty nám prozradil, které zvíře je nejchytřejší na světě (../--/.--,/.-/-./--..). Pak jsme pokračovali po modré. Po slabé třičtvrtěhodince chůze jsme se z ní sešli a pokračovali až k Pěnenskému rybníku. Kde měli chatu Lenčini rodiče.

Když jsme dorazili na místo, vytáhli jsme celty a posvačili jsme jogurty. Po lehkém odpočinku jsme rozdělali oheň a opekli si na něm dnešní oběd: klobásky. Když nám alespoň trošku slehlo, převlíkli jsme se do plavek a šup do chladivé vody i když je pravda, že někteří si ještě stihli schrupnout na břehu.

Po 15. Hodině jsme uhasili poslední zbyteček ohně, vše uklidili, sbalili a vyrazili do obce Horní Pěna. V Pěné jsme si koupili nanuky a jali se je spořádat na zastávku, odkud nám měl jet autobus. Jelikož jsme měli poměrně dost času, zahráli jsme si karty a Venca si při lehkém dřímání nechal otetovat stehno od blízkého plotu třemi X, takže jsme mu pak chvíli přezdívali X-men.

Před 17. hodinou nám jel autobus, kterým jsme se svezli na zastávku Číměř, Bílá rozcestí. Odtud jsme pak pěšky putovali do tábora. Před Bílou jsme potkali Otu a Cintu, kteří nás jeli navštívit na tábořiště.

V táboře jsme po vybalení měli osobní volno a pak večeři. Po večeři nás přijeli navštívit Klíšťák a Satry z 10. oddílu. A my si šli zahrát vybiku, u které jsme se alespoň dle mého názoru pořádně vyřádili. Pak jsme ještě poskládali dřevo do kuchyně. Kolem 9. hodiny otevřela Banka a následovali Táborové kostky. Po večerní hygieně jsme šli spát.

Asi v 1 hodinu Komár na hlídce zapískal Poplach, ale onu osobu, která se ani nedostala ke stožáru jsme už vůbec nezahlédli.

7.den

středa (10.7.)

Dnes byl denním rádcem bratr Komár. Po rozcvičce, ranní hygieně a úklidu stanů byla snídaně. Na dopolední program jsme se přesunuli na horní loučky, kde se kluci učili rozdělávat oheň. Je pravda, že jim to zatím moc nešlo, ale to se jistě zanedlouho zlepší. Když jsme důkladně uhasili ohýnky a vše zamaskovali, vrátili jsme se do tábora. Tam nás čekala svačina. Po sváče si kluci s Lukem ještě pořádně procvičili škrtání.

Po poledním klidu jsme naložili potřebné věci a vyrazili se koupat a saunovat. Saunovali jsme se tentokrát pod velením a vedením Koksíka. Dnes sauna měla sílů, jak potvrzuje i Komárovo poctivé (pocitové) měření 85,25°C. Poté, co jsme vše uklidili a sbalili, šli jsme do tábora, kde nás čekala svačinka. Po občerstvení a osvěžení jsme se přesunuli k bobíku, který dnes dopoledne postavili Komár a Koksík. Po několika tréninkových kolech mohl začít turnaj v bobíku. Dnes to bylo hlavně o výdrži a odolnosti, viz Týtýho nosík. Ještě před večeří jsme vyhlásili výsledky dnešního turnaje: 1. místo Maty, 2. místo Qído, 3. místo Pady a 4. místo Týtý.

Po večeři nás navštívili Chrobokovi. Pak bylo osobní volno a náš Kokosový princ stihl 2x vylít svůj oblíbený kokosový olej. Po řádném odpočinku následovala Banka a poté Táborové kostky. A po hygieně nás čekal večerní program: ohňostroj, ve kterém byl zakomponován i minomet. Po zhlédnutí této show, kterou pro nás připravil pan Chrobok, šli kluci spát.

Ale za hodnou chvíli jsme je museli vzbudit, jelikož je čekala noční 4. Etapa Zpráva pro Richarda z Lionelu. Lukas z Blahenburgu potřebuje baronovi Richardu z Lionelu poslat po rytířích zprávu, která se týká dalších bojů s Barbary. Všichni rytíři se tohoto úkolu zhostili statečně a mohli se odebrat na svá lože.

8.den

čtvrtek (11.7.)

Dnes byl denní rádce zkušený bratr Luk. Po rozcvičce, ranní hygieně a úklidu stanů byla snídaně. Pak jsme se převlékli do krojů a vyrazili na výlet na Farmu Bílá. V táboře zůstala jen Lenka a pes Tom.

Na farmě nás provedl náš bývalý člen Bláboš. Z rozmanitých mini a mini obyvatel zmíním třeba útočného kohouta nebo oholené lamy alpaky, které vypadaly opravdu nepopsatelně. Také jsme si popovídali s Blábošem a pozvali jej na naše tábořiště. Pak jsme si dali svačinu. Po svačině jsme se vydali zpět do tábora. V táboře jsme Venca a já ještě natrhali pár borůvek.

O poledním klidu jsme se Venca, Lenka a já rozhodli, že natrháme borůvky na pudink. Při trhání Lenka našla i spoustu lišek.

Po poledním klidu jsme se vrhli na přípravu veselého ohně a další práce. Pak jsme zasadili několik smrčků podél spodní strany tábořiště. Ještě před večeří nás navštívili Pivcovi.

Po večeři přijel Bláboš i s přítelkyní, kteří využili k přespání návštěvní podsadový stan. Měli jsme osobní volno. Pak byla Banka, Táborové kostky a večerní hygiena. Kolem 21.45 zažehl ohnivec Komár veselý oheň. U ohně jsme zhlédli hned tři scénky (Princeznu, Popleténou detektivku a slona Bimbase). Pak se hrálo a zpívalo. Ti nejvytrvalejší šli spát kolem půlnoci.

Tuto noc jsem hlídal od 11 do 1, po mě pak Luk a to do 3. Asi v 1.15 zapískal Luk poplach, nejobětavější byl Komár, který vyběhl jen v trenýrkách a rovnou do trnitého křoví. Ovšem přepadající ho ani jeho kumpána jsme nechytli. Zanedlouho se zjistilo, že to byl úspěšný Žabák.

9.den

pátek (12.7.)

Dnes jsem úlohu denního rádce zastával já. Po rozcvičce, ranní hygieně a úklidu stanů byla snídaně. K snídani jsme dnes měly výborný pudink s lesními plody. Po snídani si kluci s Komárem zopakovali uzle a Luk a já jsme šli připravit etapu. Také odjel Bláboš s přítelkyní.

Pak kluky čekala v pořadí již 5. Etapa s názvem Tvrdý protiúder. Král Martin III. chce dobýt spolu s vaší pomocí zpět Skandii. Rytíře čeká velká bitva o území ovládané Barbary. V této etapě si nejlépe vedl rytíř Qído z Hradce a získal tak 6 královských tolarů. Poté jsme se vrátili do tábořiště, kde jsme se naobědvali.

Po poledňáku jsme opět svolali rytíře, abychom jsme se mohli vydat na závěrečnou 6. etapu Poslední bitva. Většina území Zemí Skandijských byla dobyta zpět, avšak Barbaři stále ovládají území okolo mohutného hradu Keraku. Král chce získat i tato území. Rytíře čeká poslední bitva, která bude jistě velmi tvrdá, jelikož Barbaři se rozhodně nebudou chtít těchto končin vzdát. Po téměř dvou hodinové tvrdé a krvavé bitvě královští rytíři slavně zvítězili nad Barbary a ti ostudně prchli daleko za hranice Pikty. Po vítězné bitvě jsme se vrátili do tábora.

Tam jsme si dali svačinu. Pak jsme uklidili větve kolem ohniště, kde Venca dopoledne rozdělal tzv. odpadní oheň. Potom jsme ještě dosázeli několik posledních smrčků.

Dnes jsme k večeři měli krupicovou kaši, jak vedoucí říkali: jejich vzpomínku na dětská léta. Ale byla to i kaše vtipná, Venca nám překládal z ruštiny, francouzštiny, polštiny, japonštiny i čínštiny.

Po večeři naučil Lukas rytíře správně střílet z luku, pak se rytíři utkali o vzácnou skandijskou šišku. Následovalo osobní volno. Poté nás čekala už poslední Banka a Táborové kostky, které byly dnes opravdu bohaté. Po večerní hygieně jsme šli do hajan. Dnes byla poslední noc, co se hlídalo.

10.den

sobota (13.7.)

Dnes byl denním rádcem zkušený bratr Komár. Po rozcvičce, ranní hygieně a úklidu stanů byla snídaně. Když jsme byli syti, dali jsme se pozvolna do prací spojených s bouráním a koncem tábora. Kluci vyčistili ohniště, my se dali do bourání poloviny podsadových stanů. Také se odplachtovala umývárka a Koksík odvezl věci z hospodařáku a sklípku.

Ještě před obědem vyvěsila Lenka na kuchyň ceduli s nápisem Komárova oáza, za jeho celotáborovou pomoc v kuchyni. Dnes jsme k obědu měli skvělý rýžový nákyp.

Po poledním klidu jsme opět připravili potřebné věci a šli na poslední letošní koupání a saunování. Dnes jsme si to pořádně užili, není třeba dodávat, zasvěcení dobře pamatují. Do tábora jsme vzali i konstrukci na saunu, přesněji ji Koksík vezl na káře a my se ji snažili přidržovat.

V táboře jsme zdlábli sváču a dali se do přípravy slavnostního závěrečného ohně. Pak byla večeře. Po večeři jsme ještě dokončili oheň. Ve 21 hodin byl slavnostní nástup, při kterém jsme stáhli státní vlajku, vůdce tábora Koksík vysekl sekerku práce, a ukončil tak veškeré táborové práce.

Asi ve 21. 30 jsem jako ohnivec zapálil malý pracovní ohníček a od něj pak pomocí fagule napálil hlavní slavnostní oheň.

Přistoupili jsme k vyhodnocení úklidu stanů a to ve dvou kategoriích: vlčácké a skautské. Z vlčat měl po celý tábor nejlépe uklizeno bratr Pady, a z nás bratr Luk.

Pak přišla na řadu etapovka letos s názvem Nepokoje v Zemích skandijských. Na 3. místě se umístil bratr Qído s 19 tolary, na 2. místě bratr Pady s 19,5 tolarem a 1. místo ovládl bratr Týtý s 20 tolary.

Ještě jsme zmínili dvě ocenění a to Skokana roku, který Venca udělil bratru Matymu. Další byl tytul Sedlokrávy, který s přehledem získal Maty.

Poté nás tři starší Venca poslal do lesa nad tábořištěm, abychom si u svíčky našli své ceny. U tří svíček jsme každý měli dvě čokolády a nealkoholické pivo, které asi nejvíce potěšilo Komára.

Na závěr jsme si řekli něco k táboru a k oddílu. Luk a já jsme šli spát kolem půlnoci.

11.den

neděle (14.7.)

Dnes jsme vstali už v 6.30, abychom vše stihli. Rychle jsme se sbalili a vyklidili stany. Pak byla snídaně. Poté jsme se vrhli na bourání stanů a skládání podsad. Také se odplachtovala a zahrnula latrýna, uklidila kuchyň a ohniště.

Kolem 9. Hodiny přijely první rodiče s kárami, můj táta a Bláhovi. Takže jsme vše naložili do kár. Kolem 10. hodiny si začali jezdit rodiče i pro ostatní členy.

Když bylo vše naloženo a uklizeno, jeli jsme do Hradce ke klubovně. Tam jsme vše vyložili a uklidili. Poté jsme se rozloučili a rozešli se, spíše rozjeli každý svou cestou.

1. DEN-ČTVRTEK (4. 7.)

Sraz byl v osm hodin u naší klubovny. Na tábořiště účastníci přijeli po půl deváté. Tam už jsem na ně čekal já spolu s Pepkem. Já a Pepek jsme jeli na tábořiště již v pondělí a to proto, abychom postavili například stany, umyli nádobí, zakopali stožár nebo si připravili věci na etapovou hru.

Hned po příjezdu se kluci vybalili. Potom šli kluci shrabat cestičky k latríně a k umývárně a posekanou trávu podél okraje tábořiště, já jsem zakopal nástěnky. Koksík si mezitím zařizoval kuchyni. Okolo dvanácté hodiny jsme poobědvali.

Po obědě jsme já, Pepek a Štěpán postavili pro Koksíka a Vencu jejich velitelský stan, menší kluci pokračovali v hrabání. Když jsme stan dostavěli a byli přesvědčeni, že nespadne, šel jsem sekat dříví, Pepek vytvořil stojan na lavor a kohoutek k latríně. Potom se šlo nasekané dřevo nosit do kuchyně a tam následně rovnat. Poté, co bylo všechno dřevo v kuchyni, šla se až do setmění opět hrabat tráva.

Malí kluci šli spát okolo desáté hodiny. Já a Pepek jsme byli ještě chvíli vzhůru a napsali na zítřek denní rozkaz, pak jsme šli také spát.

2. DEN-PÁTEK (5.7.)

Dnes jsem byl denním rádcem já. V půl osmé jsem písknul budíček a zanedlouho jsme již běželi na rozcvičku. Po rozcvičce následovala ranní hygiena a úklid stanů. Potom byla snídaně. Po snídani jsme se všichni oblékli do krojů a při slavnostním nástupu jsem jakožto denní rádce vztyčil státní vlajku a Koksík zaseknul sekeru práce.

Poté, co jsme si kroje sundali, svolali jsme Týtýho, Matyho a Padyho do kuchyně, kde jsme zahájili letošní etapovou hru, která byla plánována jako část naší celoroční hry s názvem Králové a rytíři, a to hned první etapou. Kluci měli za úkol vyrobit si z bílých prostěradel, jež si přivezli, rytířské pláště a měšce a nakreslit si na ně svůj rytířský znak, v pláštích budou chodit na jednotlivé etapy, v měšcích si budou shromažďovat odměny za etapy-tolary. Nejlepší plášť a měšec si vyrobil Pady – dostal čtyři tolary, Maty a Týtý získali dva tolary.

Oběd byl asi v půl jedné. Po poledním klidu jsme udělali ozdobný kruh z šišek, písku a mechu kolem stožáru a dohrabali trávu. Potom se šlo na chrastí na zahajovací oheň, když ho bylo dostatek, šli jsme se vykoupat do jezera Fort Lake. Po návratu z koupačky jsme se navečeřeli a dodělali zahajovací oheň. Mezitím, co jsme lámali chrastí a řezali dřevo na pagodu, přijeli nás navštívit bratři Kyblin a Kecal. Asi v půl destáté jsme se všichni shromáždili u ohniště a já jakožto ohnivec jsem zahajovací oheň zapálil. Malí kluci šli spát okolo desáté hodiny, ostatní, jelikož se hrálo na kytary a pělo, až v jednu hodinu.

3. DEN-SOBOTA (6. 7.)

Dnes písknul budíček Pepek. Po rozcvičce, ranní hygieně, úklidu stanů a snídani, jsme si s malými kluky sedli u ohniště a Pepek jim povyprávěl o historii skautingu. Kluci měli také za úkol nakreslit, jak si představují první skautský tábor, jež se konal na ostrůvku Brownsea. Potom jsme si zahráli hru Na zajatce, Vedoucí mezitím vytvořili novou initipku, do které by se měl vejít celý oddíl. Také jsme si během dopoledne vytvořili jmenovky na stany a nafoukli náš člun. Oběd byl okolo půl jedné.

Během poledního klidu jsem já a Pepek připravili druhou etapu a po našem návratu ji zahájili. Nejprve jsme klukům řekli legendu k této etapě (Skandie nemá peníze na to, aby mohla postavit vojsko, které by se Barbarům postavilo, a proto skandijští zlatokopové hledají novou zlatou žílu, za kterou by se mohlo vojsko pořídit. Jejich práce je však pomalá, a tak jim musí pomoct několik rytířů.), potom se i s kluky vydali k můstku u Bílé. Před můstkem jsme zabočili doprava a vydali se podél potůčku k nedalekému rybníku. V úseku mezi můstkem a rybníkem jsme o poledním klidu s Pepkem rozházeli a různě poschovávali třicet zlatých valounů a kluci je teď měli za úkol hledat. U rybníka jsme vystoupali k polorozpadlé chatce, kde jsme klukům vysvětlili druhý úkol – podle mapy, jenž je poblíž schovaná najděte zlatou žílu. V tomto úkolu zvítězil Týtý. Když jsme se vrátili do tábora, rozdělili jsme klukům tolary za etapu – Týtý dostal čtyři, Pady tři a Maty dva.

Potom jsme se vykoupali a navečeřeli se. Po osobním volnu byla banka a táborové kostky a pak večerka.

4. DEN-NEDĚLE (7. 7.)

Na dnešní den byl úlohou denního rádce pověřen bratr Pady. Poté, co jsme se vrátili z rozcvičky, vyčistili si zuby a uklidili si ve stanech, byla snídaně. Dopoledne byl na programu skautský zákon, a to jeho význam. Když jsme byli asi u pátého bodu, Venca navrhnul, že bychom si mohli poté, co to dokončíme, zahrát pískanou. Po povysvětlení desátého bodu skautského zákona jsme si tedy na sebe vzali maskáč (aspoň ti zkušení) a vydali se do lesa za silnicí. Tam jsme připomněli pravidla a zahráli si několik her. Vrátili jsme se akorát na oběd.

O poledním klidu se odpočívalo. Po obědě se také s námi rozloučil bratr Kecal, který již musel odjet. Po poledním klidu jsme si sbalili věci na dnešní přespání v přírodě. Mezitím, co jsme balili, přijeli na návštěvu bývalí členové oddílu Pařez a Sněhulák. Poté, co jsme si sbalili věci a nasvačili se, vydali jsme se směrem na Číměř k vysílači Bída. Cesta byla sice do kopce, ale zvládli to všichni. Nejprve jsme vybrali vhodné místo na přespání, postavili stany a rozdělali oheň. Potom jsme se navečeřeli.

Po večeři jsem klukům ukázal různé druhy rostlin rostoucí v okolí. Když jsme se vrátili, zahráli jsme si karty. V hraní nás přerušila návštěva (Koksík, Venca, Lenka, a Komár s Qídem , jež přijeli dneska), která nás přijela zkontrolovat. Spát jsme šli asi v půl desáté.

5. DEN-PONDĚLÍ (8. 7.)

Budíček byl již v půl sedmé. Poté, co jsme si všichni sbalili své věci, sbalili jsme stany, zamaskovali ohniště a vydali se do tábora. Po příchodu byla snídaně.

Po snídani Komár vyzkoušel kluky z morseovky a já a Pepek jsme připravili třetí etapu. Třetí etapa nesla název Město Ellnesburg a skládala se ze dvou úkolů. Jedním úkolem bylo opravit poničené opevnění města Ellnesburgu, které při útoku Barbaři poničili (kluci pod Pepkovým dozorem modelovali ze samotvrdnoucí hmoty modely hradeb, věží a budov). Během oprav rytíři chodili po jednom za vévodou Lukasem z Blahenburgu. U něho se snažili najít na mapě Ellnesburgu co nejvíce kovářů, koželuhů či šípařů, jež by vyzbrojili královskou armádu (obdoba Setonovy hry). Po etapě byl oběd.

Když se všichni najedli, vyhodnotili jsme etapu. Maty obdržel čtyři tolary, Qído pět a Pady s Týtým šest. Potom jsme k rybníku odnesli novou konstrukci initipky (snadné to zrovna nebylo), deky a celty a připravili tam saunu. Po saunování jsme uhasili oheň, do tábora odnesli deky a celty z initipky a navečeřeli se. Během osobního volna nás přijel navštívit bratr Žabák.

Večerka byla hned po bance a kostkách.

6. DEN-ÚTERÝ (9. 7.)

Dnes byl denním rádcem Maty. Po obvyklém ranním programu byla snídaně. Po snídani jsme si do batohů sbalili jídlo, pití, pláštěnky a plavky a vydali se s Vencou a Lenkou přes Sedlo a Novou ves do Horní Pěny. Cestou jsme třeba napodobovali sedlokrávy nebo závodili v běhu s Pepkovým jezevčíkem. V Horní Pěně jsme vyhledali chatu Lenčiných rodičů. U dřevěné chaty jsme nasvačili, později i poobědvali opečené buřty a vykoupali se.

Okolo půl čtvrté jsme si pobalili své věci a vydali se do vesnice do obchodu, kde jsme si koupili nanuky. Poté, co měli všichni nakoupeno, přesunuli jsme se k autobusové zastávce. Čas do příjezdu našeho autobusu jsme trávili například hraním karet či spaním na plotě. Na zastávce Bílá, rozcestí jsme vystoupili po páté hodině. Do tábora jsme přišli asi za půl hodiny. Potkali jsme se tam nejen s Koksíkem a Štěpánem, ale i s Otou a Cintou, jež nás autem míjeli, když jsme šli do tábora. Večeře byla asi za hodinu, do té doby jsme měli volno.

Po večeři Otu s Cintou přijeli vystřídat Satry a Klíšták, kteří se také na nás přijeli podívat. Když jsme byli všichni najezení, doplnili jsme v kuchyni ztenčené zásoby dřeva a zahráli si vybíjenou. Potom následovala banka, kostky a večerka.

Okolo jedné hodiny mě probudil pískot píšťalky a ,,řvaní‘‘ slova poplach. Následující půlhodinu jsme strávili hledáním přepadajících, když jsme nikoho nenašli, šlo se spát. Já, Pepek a komár jsme však zůstali ještě venku a asi do tří hodin všichni tři hlídali. Nejvíce mě na této noci potěšilo to, že nikdo nepřišel a já jsem tedy ležel přes hodinu mezi stany úplně zbytečně.

7. DEN-STŘEDA (10. 7.)

Ve středu zastával funkci denního rádce Komár. Po rozcvičce ranní hygieně, úklidu stanů a snídani jsme odebrali s kluky k lesu, kam běháme na rozcvičky. Našli jsme vhodné místo a rozdělili kluky do dvou družstev. Každé družstvo mělo za úkol rozdělat během půl hodiny oheň. Oheň rozdělala obě družstva, ale spíše jen díky náhodě. Když jsme si řekli, co družstva dělala špatně, vrátili jsme se do tábora, kde jsme posvačili. Po svačině jsem například učil kluky, jak se správně zapaluje sirka a od ní napaluje březová kůra.

Oběd byl okolo půl jedné. Po poledním klidu jsme připravili initipku a opět se vysounovali, tentokrát i s Koksíkem. Poté, co jsme se od jezera Fort Lake vrátili, byl turnaj v bobíku. Čtvrtý skončil Týtý, třetí byl Pady, na druhém místě se umístil Qído a celý turnaj vyhrál Maty. Potom byla večeře.

Po osobním volnu byla banka a kostky, pak jsme zhlédli nádherný ohňostroj, který si pro nás připravil pan Chrobok. Po ohňostroji jsme poslali malé kluky spát a my připravili čtvrtou etapu. Okolo půl jedenácté jsme kluky vzbudili. Když se teple oblékli a vylezli ze stanů, přišel za nimi Lukas z Blahenburgu s žádostí doručit důležitou zprávu baronovi Richardovi z Lionelu. Kluci měli za úkol jít sami po cestě, jež byla vyznačená svíčkami. Na konci této cesty se nacházel Richardův rytíř, kterému měli kluci předat zprávu, jež nesou. Všichni to zvládli. Načasování bylo také perfektní, neboť jakmile jsme uklidili svíčky a ulehli, začalo pršet.

8. DEN-ČTVRTEK (11. 7.)

Dnes jsem byl denním rádcem opět já. Dopoledne bylo na programu navštívení Farmy Bílá, a proto jsme si hned po snídani oblékli kroje, sbalili si jídlo a pití a všichni kromě Lenky vyrazili do obce Bílá. U farmy jsme se vyfotili a počkali na bývalého člena oddílu Bláboše, který nás farmou provede.

Měli jsme možnost vidět různé ptáky, lamy či klokany. Nejvíce mě zaujal jeden kohout a to svým agresivním chováním. Po prohlídce jsme se nasvačili a potom se odebrali zpět do tábora, před tím jsme však ještě Blábošovi nabídli, aby se za námi přijel podívat na tábořiště. Po návratu na Fort David byl oběd. O poledním klidu Venca, Lenka a Pepek šli na borůvky a houby, ostatní odpočívali nebo hráli karty.

Odpoledne jsme připravili veselý oheň, zlikvidovali a uklidili zbytky ohradníků, umyli koryto v umývárně a kolem tábořiště vysázeli nové smrčky. Během sázení přijeli na návštěvu Pivcovi. Okolo šesté hodiny byla večeře, během níž přijel Bláboš se svou přítelkyní Ájou. Po večeři následovalo osobní volno, a tak já s Pepkem jsem ukázal Blábošovi naší initipku.

Po osobním volnu byla banka, táborové kostky a veselý oheň. U veselého ohně předvedli kluci svou scénku, kterou si měli nacvičit. Jmenovalo se to Podivná vražda a myslím, že se jim to velmi povedlo. My starší jsme si připravili také vystoupení a to hned dvě – Princeznu, jež hrajeme skoro každý tábor a Slona Bimbase. Potom jsme si zahráli na kytary. Poslední šli spát po jedenácté hodině.

Dnes jsem měl hlídku od jedné do tří, hned po Pepkovi. Nehlídal jsem ani deset minut, když se u stanů objevila postava jdoucí od gumáku, ve kterém bydlí Koksík s Vencou, směrem ke mně. Nejprve jsem myslel, že je to Koksík nebo Venca. Potom se ale mezi stany vynořila i druhá postava a obě zamířili ke stožáru. Došlo mi, že to Koksík ani Venca nebude. Zapískal jsem proto poplach a vrhl se na přepadající. Bylo však pozdě, Žabák a jeho bratr mi o pár metrů utekli i s ukradenou sekerou práce a s oddílovou vlajkou. Pepek a Bláboš okamžitě za nimi běželi, ale ani oni je nechytili. Za několik minut přijelo do tábořiště auto, ve kterém seděl Žabák, jeho kumpán, ale i Bláboš a Komár, kteří si k nim prý přisedli, když přepadající jeli do tábora, a teď Žabák o nich mluvil jako o zajatcích. Nakonec se Bláboš a Komár z auta násilím dostali a sekera i vlajka byly vydány zpět. Na jedno jsem ale hrdý, Žabák nevěděl, kde jsem byl.

9. DEN-PÁTEK (12. 7.)

Dneska byl denním rádcem Pepek. Po rozcvičce, ranní hygieně a úklidu stanů byla snídaně. Po snídani odjel Bláboš, já šel s Pepekem připravit pátou etapu a menší kluci si procvičovali uzle nebo nosili k ohništi lísky, jež Venca a komár pokáceli.

Když jsme se s Pepekem vrátili. Kluci si oblékli rytířské pláště a počkali na příchod Lukase z Blahenburgu, s kterým zanedlouho odešli k louce u můstku, u nějž probíhala i druhá etapa. Rytíři měli za úkol obsadit co nejvíce městských čtvrtí města Darona, či získat pod svou kontrolu co nejvíce vesnic poblíž města. Vesnice a čtvrti byly vyznačeny erby, jež byly rozmístěny po louce, a kluci je tím, že k nim přivázali svůj fáborek. V obsazování jim však bránili dva Barbaři, a to tím, že klukům brali jejich fáborky.

Poté, co byly všechny erby obsazeny, vydali jsme se zpět do tábora, kde byla etapa vyhodnocena. Potom byl oběd a polední klid.

Odpoledne byla šestá etapa. Rytíři šli opět s Lukasem z Blahenburgu na louku u můstku, na které zanedlouho vypukla bitva mezi rytíři a Barbary (koulovačka s papírovými koulemi a štíty).

Když se Barbaři dali na úprk, posbírali jsme papírové koule a vydali se do tábora, kde byli rytíři opět odměněni tolary. Potom jsme dosázeli smrčky a uklidili okolo ohniště. Když jsme to dodělali, byla večeře.

Po osobním volnu přišel za kluky opět Lukas z Blahenburgu, s kterým si zastříleli z luku. Pady díky své úspěšné střelbě získal pozlacenou šišku, jež má hodnotu půl tolaru. Před večerkou se ještě uskutečnila banka a kostky.

10. DEN-SOBOTA (13. 7.)

Úlohu denního rádce dnes zastával zase Komár. Po snídani jsme odplachtovali umývárnu, uklidili okolo ohniště a zahrabali z něj popel nebo zbourali Pepkův, Štěpánův, Komárův stan, marodku a stan pro návštěvy. Poté, co jsme to dodělali, byl oběd.

Po poledním klidu jsme se byli vykoupat a naposledy vysaunovat. Potom jsme zamaskovali ohniště, v němž jsme ohřívali kameny do initipky a deky, celty i konstrukci initipky přesunuli do tábořiště. Po návratu do tábora jsme se vrhli na přípravu závěrečného ohně. Když jsme oheň dodělali, byla večeře.

Po osobním volnu jsme se všichni převlékli do krojů. Pak se uskutečnil slavnostní nástup, při kterém byla sejmuta státní vlajka a vyseknuta sekera práce. Když se tak stalo, přesunuli jsme se k ohništi, kde se za několik minut rozhořel slavnostní oheň. U ohně jsme vyhodnotili bodování stanů, vítězem vlčácké kategorie se stal bratr Pady, skautské pak já. Také jsme vyhlásili pořadí v celotáborové hře. Poslední skončil Maty (14 tolarů), třetí Qído (19 tolarů), jako druhý se umístil Pady (19,5 tolarů) a vítězem se stal Týtý (20 tolarů). Mezi vyhodnocením bodování stanů a Celotáborové hry jsme však udělili ještě jeden diplom, a to Matymu za nejlepší sedlokrávu.

Poté, co bylo vše vyhodnoceno, Venca nás starší poslal do lesa, kde jsme si měli najít naše odměny. V lese byly rozsvíceny tři svíčky a u každé byla jedna odměna. Jednalo se o dvě čokolády a jedno nealkoholické pivo. Když každý měl své odměny, vrátili jsme se k závěrečnému ohni. Tam jsme ještě zhodnotili tábor či se pobavili o fungování oddílu.

Já šel spát okolo půlnoci.

11. DEN-NEDĚLE (14. 7.)

Budíček byl již v v půl sedmé. Nejprve jsme si sbalili všechny své věci a uklidili ohniště. Potom byla snídaně. Po snídani jsme zbourali stany, uklidili v kuchyni a odplachtovali latrínu.

Okolo deváté hodiny přijeli moji rodiče a Mošnerovi s kárami, a tak jsme všechny věci začali skládat do kár. Ostatní rodiče přijeli kolem desáté.

Když bylo vše naloženo, odjeli jsme do Jindřichova Hradce ke klubovně, kde jsme věci vyložili. Potom jsme se rozloučili a odebrali se domů.

Účast: Pady, Maty, Týtý, Qído, Luk, Pepek + Tom, Komár, Koksík, Venca, Štěpán, Lenka

Pepek, Luk